PAN DAG
Pan Dag, Dagoušek, Dagouš, Dagomil, to byla jména, která používali moji žáci, kamarádi a známí. Pro mne to ještě byl Čudlíček, Chloupek nebo prostě můj krásnej pejsek.
Statečné a věrné srdíčko mého nejlepšího kamaráda dotlouklo ve středu 10. 10. 2007 v odpoledních hodinách.
Po dobu téměř čtrnácti let nás všechny v klubu dokázal milovat, bavit a chránit.
Několik mých kamarádů napsalo: „Nesmutni, Zbyšku, Dagouš byl veselej pes a prožil s tebou krásný život, smrt je odvrácená tvář života, vzpomínej na ty nejhezčí chvíle.“
Pokud jste ho znali a milovali tak jako já, věnujte mu, prosím, vzpomínku a zapalte za jeho bezprostřední dušičku tyčinku nebo svíčku.
Prosím, pokud máte doma za ta léta nějaké fotky, kde je Dagoušek, pošlete mi je, sám jich mám tak žalostně málo.
Děkuji Zbyšek
